ESP 32

[robokop]

ja uz jedine vscode a platformio + copilot
vpodstate to jen dirigujes a kontrolujes

[lubbez]

Je pravda, že první pokus s STM32 byl s cube. Druhý s blue pill pomocí arduino, to jsem sice rozchodil, ale až tak nic moc. Nejsem programátor, ale čistě hobby zvládám assemblery 6502, 8051 a trochu i AVR. U těch AVR jsem začal s C, ale nakonec jsem přešel na arduino wiring, který je výrazně uživatelsky přívětivější. K rogramování používám nadstavbu PROGRAMINO 2.0, je to sice placený soft, ale jsem s ním maximálně spokojený. V porovnání STM a ESP mi přijde STM spíš pro profi použití a ESP tak trochu hobíkovské. Možná je to tím, že většina literatury jna STM je v angličtině. Česky jsou pouze 2 knihy, obě jsem si koupil ale nějak mi to úplně nesedlo. K ESP je literatury víc a proběhnul i moc pěkný výukový seriál (samozřejmě placený) a ve výsledku se mi ESP líbí víc. Ale je to stejné jako srovnání dolňák versus horňák. V mých 71 letech to už nejde jako dřív, ale teď nově spolupráce s Claude ukazuje nový směr.

[robokop]

ted v jednom ostrem projektu zvazuju sve oblibene esp a nebo vetsi lepsi a stabilnejsi stmko, vzhledem k tomu ze v posledni dobe si spis hraju na programatora managera a podemnou makaj AI agenti tak je to pak skoro jedno, preklopit to z jedne platformy na druhou je otazka par minut paklize nenarazim na nejakou zapeklitost.

[lubbez]

Tak deska funguje a tady je nový plošňák. Akorát bez nepájivky, neb jsem někam uklidil UV světýlko a ta maska se musí svítit docela hodně. Už jsem plně opustil fotocestu a vše dělám fiber laserem. S přehledem zvládá 8 mills spoje.

[Thomeeque]

Hezký plošňáček, takový retro, tomu by nepájivá maska snad ani neslušela Jak vrtáš? Už máš osazeno?

Edit: Ta dvě oddělená pole označená obě jako "GND" jsou krapet matoucí.

[lubbez]

Prakticky nepoužívám SMD. Za skoro 26 let elektronické výroby mám 3 velké skříně zbylých nových věcí. Zelená nepájivka už byla všude (tedy od nás na západ) od roku 1975 a s drátovými propojkami na plošňáku byla docela sexy. Jinak vrtám NDR vrtačkou na plošné spoje. Sklíčidlo je pouze do 3mm a tak jsem tam narouboval ER8 s 3,175 kleštinou a vrtám tvrdokovem z číny. Plošňák už je osazený a dnes odpoledne už bude oživenej a zadělanej v řídící jednotce.

[lapa]

Uz to psal Tommiiik - bez tve reakce:
Na fotce DPS ze strany medi mas na dvou ruznych plochach popis "GND" a ted koukam, ze navic ta GND plocha dole/vpravo (s napisem "GND" vpravo dole) ma na hornim levem konci popis +5V. Takze je to asi plocha/vodic pro +5V.
Tedy spis chyba popisu (ten popis "GND" napravo je spatne) nebo neco nevidim?

To neni kritika za kazdou cenu ani exhibice , jen dotaz .
Podobne "retro" (jak to tady nekdo nazval) DPS si delam taky . SMD v (prostorove) nouzi, taky plne suplicky starych TR191, DIL14/16 a pod. .

Mas to pekny.

[Thomeeque]

Za skoro 26 let elektronické výroby mám 3 velké skříně zbylých nových věcí.

Ale žádné DIL patice?

Zelená nepájivka už byla všude (tedy od nás na západ) od roku 1975 a s drátovými propojkami na plošňáku byla docela sexy.

To je fakt, beru zpět

Jinak vrtám NDR vrtačkou na plošné spoje. Sklíčidlo je pouze do 3mm a tak jsem tam narouboval ER8 s 3,175 kleštinou a vrtám tvrdokovem z číny.

To musí být kvalitka, ta vrtačka, moje pokusy s tvrdokovovými vrtáčky v manuálním režimu dopadaly hodně tristně (většinou jsem vrtáček zlomil už při první dirce). Toto je pro mne džob pro CNC číslo jedna.

Plošňák už je osazený a dnes odpoledne už bude oživenej a zadělanej v řídící jednotce.

Paráda, držím palce!

T.

[lubbez]

Ano, +5V a GND u konektoru jsou prohozené . Zjistil jsem to až při montáži . Celou výrobu spojů mám za ty roky vyladěnou vzhledem ke strojnímu vybavení co mám. Dříve jsem jel čistě fotocestou a předlohy dělal pomocí osvitky. Pak jsem přešel na fólie, kde byl trochu problém s neprůsvitností černé vrstvy. Vyřešeno speciálním sprejem. Když jsem si pořídil fiber laser, změnil jsem technologii kompletně. Podotýkám, že je to hobby řešení. Vezmu cuprextit očistím jemnou kovovou vlnou a odmastím nejlépe párou, ale jde i toluen nebo C6000. Stříknu vrstvu barvy, osobně používám oranžovou acetonovku na karoserie. Chce to vyzkoušet, eko barvy jsou nevhodné. V mezičase si udělám předlohu - používám návrhový systém Protel z roku 1976 V PADech si udělám "10 millsové dírky" a vytisknu PDF tiskárnou jednotlivé vrstvy. V programu Corel obrázek otevřu dodělám popisy, případně vlepím loga a další, zkontroluju rozměry a exportuju čb BMP. Pak už jenom import do laseru, invertovat obrázek a je hotovo. Poprvé "gravíruju" rychle s větším výkonem a podruhé pomaleji a malý výkon a je hotovo. Výhoda je že fiber má trochu problémy s mědí a tak nebezpečí poškození není velké. Hodím do leptací lázně a vyleptání, odstranění zbytků barvy a usušení opět přeleštím kovovou vlnou a natřu lakem. (kalafuna, toluen !!!! a případně 1 kapka glycerinu) Po zaschnutí je lak sklovitě tvrdý, ale neštípe se. Vyvrtám dírky - tady je klíčové to odleptání "dírek" aby se vrták chytnul na střed. Používám ruční profi vrtačku na plošné spoje a 0,9 mm vrták z tvrdokovu zvládně s přehledem několik tisíc děr. Klasický 0,9 cobalťák tak 200. Díry 0,8 nepoužívám, protože se tam hůř dávají součástky.
p.s. S kvalitní barvou při leptání s peroxydem s přehledem dělám 10 millsové vedení.

[robokop]

kdyz je tu tema na tu vyrobu tistaku, nechtel by nekdo profi vrtacku na tistaky, je to stolecek se spodnim vretenem ktere roci nesmyslne otacky a ma vodici pouzdro, navrchu je optika co slouzi k zamereni diry a pedalem se ovlada kdy to vylozene prostreli tu dirku. Je to mazec. Zajima me zda by to nekdo vyuzil.

[lapa]

... a natřu lakem. (kalafuna, toluen !!!! a případně 1 kapka glycerinu) Po zaschnutí je lak sklovitě tvrdý, ale neštípe se ...

Diky za navedeni, mne se kalafunovy lak porad nedari.
Nejdriv kalafuna/denaturovany lih - porad blbe lepil a pak jsem se nekde docetl, ze tu lepivost delaji ty denaturacni slozky.
Takze vymena za aceton, zaschlo dobre, ale kdyz jsem na to pri manipulaci/pajeni sahal, tak asi teplem prstu zase zacal lepit.
Ted mam toluen a zkusim glycerin - uvidim .

.. 0,9 mm vrták z tvrdokovu zvládně s přehledem několik tisíc děr. Klasický 0,9 cobalťák tak 200. Díry 0,8 nepoužívám, protože se tam hůř dávají součástky ...

Ja uz par let pouzivam kopinate vrtaky - spicka tvrdokov, telo ocel (0.8/1.0/1.2) - asi od Conrada.
Takze je to porad ostre a neni na nachylne na zlomeni - prece jen centruji diru v DPS do vrtaku rucne (pod malou stolni vrtackou Conrad) a celotelove tvrdokovove vrtaky rady rupnou razdva ...
Ale na mensi dirky (0.6 - trebas IOs s tenkymi kulatymi dratky) neni vyhnuti .

[Radhard]

...V mezičase si udělám předlohu - používám návrhový systém Protel z roku 1976...

Z roku 1976 asi ne. Protel uvedl první verzi svého návrhového systému v roce 1985 a vypadala nějak takhle (mám ji doma ve sbírce) :

Pak vydal něco s názvem Tango PCB (to jsem nějakou dobu používal) a to celkem ušlo, ale dělat v tom dneska ... to fakt už neee

[Radhard]

kdyz je tu tema na tu vyrobu tistaku, nechtel by nekdo profi vrtacku na tistaky, je to stolecek se spodnim vretenem ktere roci nesmyslne otacky a ma vodici pouzdro, navrchu je optika co slouzi k zamereni diry a pedalem se ovlada kdy to vylozene prostreli tu dirku. Je to mazec. Zajima me zda by to nekdo vyuzil.

Mě by zajímalo jak to vypadá (a kolik by to tak odhadem koštovalo)