Viks píše: ↑6. 6. 2026, 8:29
Cau, diky za odpovedi, ale ja hlavne potrebuju vedet jak to kolo sundat, zatim se mi to este nepodarilo

Ani nevim jak, co na to potrebuju? Proto se ptam tady.
Zatim se mi podarilo sundat to zadni kolecko pomoci stahovaku, este mam v planu poridit si kleste na pojistny krouzky, ale to se bavime furt o zadni strane- absolutne netusim jak sundat to kolo.
Hlavni problem je ze se mi nedari vyladit aby pas nezklouzaval z kola - o tom sroubu vzadu vim, tim tocim sem a tam jak divej ale bud to pada dopredu nebo dozadu a ne a ne aby zustla pas uprostred. Pak sem se teda dival jestli sou kola v rovine a samozrejme nejsou a to jakoze hodne! Leva strana spodniho kola je vepredu pred hornim kolem ale na prave strane to vypada ok. To se pak blbe ladi jen naklonem horniho kola.
nějak trochu netuším, o čem je řeč a co jak chceš sundavat - protože podle mě tam žádný zadní kolečko není - pouze jsou tam dvě kola, horní a dolní. Zadní kolo má akorát PP500 z kovopodniku.
Jinak k tomu "předmětu" (čisté socialistické sabotáži) mám poměrně osobní dávný a nepozitivní vztah - když jsem jako naivní mladík před cca víc jak 40 ti roky měl ideu že na tom půjde řezat.
Tehdy bylo na Svazarmu cca pět něbo šest

kusů, všechny ležely jako mrcha, nikdo na nich neřezal. Což mi připadalo škoda, a hlavně jako mladík jsem chtěl dokázat, že to "je to čisté peklo" dokážu zprovoznit. Takže zkráceně - těch 5ks - každá byla jiná, jinak šišatá. milimetry žádná míra, vůle všude, tu a tam se i něco, (zřejmě po montáži kladivem) točilo. "Vodítka" - čirá parodie, stůl to samý.
Takže jsem z těch 5 ks vybral tu nejlepší, na tu jsem utáhl ztužidly tak 2m dlouhý trámek a nějak se to pokusil (ten šišatý rám) naohybat, aby ty kola byly alespoň nepatrně

v rovině. Což se tak za odpoledne

povedlo. Pak jsem (tehdy na MN80) předělal - vymezil vůle - to vedení - napínání horního kola na tyčkách - dneska si ani nedokážu představit že bych takový martyrium

chtěl absolvovat znova. Nakonec to tak nějak běželo (ty kola vůči sobě) - ale furt to byl vaklový šrotovník. Nakonec jsem udělal (opět na MN80

) nový vodítka (horní i dolní) a s ložisky - principiálně podobný, jako se prodávají jako tuning v současnosti. Pila potom tak nějak šla jakž takž používat , já měl hřejivý pocit vítězství ducha nad hmotou, ale za cenu naprosto nesmyslné dřiny. Po r. 89, když se likvidoval (rozprodával) svazarm, tak jí kdosi koupil - a kde skončila netuším.
Takže pokud bych to měl shrnout - pokud jsi psychicky odolný, tak to můžeš použít jako ryzí polotovar, pokud je vstupní kus naohybatelný

(srovnatelný) tak aby ty kola byly v rovině (tak do 0.5mm), tak po vymezení všech vůlí, udělání nového stolu a nových vodítek, na tom půjde tak nějak pižlat.
Pokud je šišatá hodně (ten svařenec a hlavně jak jsou navařený ty "šíšoložiska"), tak s tím neuděláš nic, jedině ty ložiska (ty náboje) udělat nový, starý uřezat úhlovkou a znova navařit. Přičemž jakmile to navaříš, tak se to logicky zase picne, takže rovný to nebude nikdy.
Samozřejmě, pokud je rovná (podle mě taková neexistuje), tak po osazení nových vodítek a rozumného stolu (místo toho nesmyslného plechu) na tom řezat půjde. Originál pogumování bylo určitě válcové, nějak mě nenapadá, proč by mělo smysl aby mělo bombírunk - to, že to padá (nejde seřídit) je šišatostí všeho, ne absencí bombírunku.
No a to nejpozitivnější nakonec - když tu pilu prodáš nepříteli, tak si ušetříš spoustu ostrých slov a času. Upřímnou soustrast.