Největší české fórum o strojírenství, CNC strojích a 3D tiskárnách
https://test.c-n-c.cz/
) sis vybral z těch tří obrázků tady ten "nejblbější". Ten tvůj plátek má snahu se od materiálu odtlačovat. Ten Milanův naopak zatlačovat do materiálu. Pro ty naše malý mašinky jsou nejlepší qwerovy plátky. Na velkém tuhém soustruhu to bude fuck.Tento případ byl o nezkušenosti obráběče. Poté, co mi bylo naznačeno, jak se to má dělat, je výsledek výborný. Se stejnými plátky a stejnými držáky. Tuhost soustruhu je dostatečná. Teď, když zhruba vím, jak se to má dělat, dokážu soustružit vnitřní díru se šponou 1.5 mm. A výsledek je velmi hladká vnitřní díra. Dnes jsem si to vyzkoušel.Dawe píše: ↑26. 6. 2026, 9:58 zverodoktor> o pevnost u drzaku nejde, tam jde z mechanickych charakteristik o tuhost.
A ta je u vsech oceli prakticky stejna, at jde o cinske "blato", nebo legovanou zuslechtenou ocel. Vsechno se pohybuje kolem 200-215GPa Younguv modul. Rozdil je jen v trvdosti a otlaceni, cili za jak dlouho a po kolika vymenach se vymacka luzko.
Domnívám se, že to nebude úplně pravda. Průhyb bude sice dán modulem pružnosti, ale asi tam bude i "kývání" dané menší tvrdostí materiálu ve styku s upevňovacími body plus pohyb destičky v lůžku opět dané menší tvrdostí materiálu. Navíc typuji, že ty dražší držáky jsou nejen z tvrdšího materiálu, ale jsou i přesněji vyrobeny. Pokud se mýlím, pak mne, prosím, opravte.Dawe píše: ↑26. 6. 2026, 9:58 zverodoktor> o pevnost u drzaku nejde, tam jde z mechanickych charakteristik o tuhost.
A ta je u vsech oceli prakticky stejna, at jde o cinske "blato", nebo legovanou zuslechtenou ocel. Vsechno se pohybuje kolem 200-215GPa Younguv modul. Rozdil je jen v trvdosti a otlaceni, cili za jak dlouho a po kolika vymenach se vymacka luzko.
Pozor, fotografie mate, ten držák je průměru 16. DO předvrtané díry D23,5 se tak tak vešel.zverodoktor píše: ↑26. 6. 2026, 8:49 A ešte treba dodať, že ten tenký čínsky držiak na plátok z nie zrovna najpevnejšej oceli do tej zostavy tiež moc pevnosti nepridá. Tenký držiak plátkov na diery som kúpil od číňana z TK telom, rozdiel v tuhosti je dosť cítiť.
Taky má TK vyšší pevnost (tuhost), než ocel. Na malý díry monolitické TK nožíky ideální. Pokud máš sponzora, kterej ti je kupuje, nebo kliku, že ho nezlomíšzverodoktor píše: ↑27. 6. 2026, 6:52 Ospravedlňujem sa, vidím že mojou kuchynskou terminológiou som sa netrafil do toho, čo som chcel povedať. Doteraz som žil v tom, že pevnosť a tuhosť sú prakticky synonymá, ďakujem za vyvedenie z omylu. Každopádne som chcel povedať , že pri použití držiaku fí 6 ktorého telo je zo slinutého karbidu vyrobím na MN80 presnejšiu dieru z lepším povrchom ako keď použijem za rovnakých podmienok čierny oceľový držiak .
. Já měl naštěstí sponzora ..... 
SK drzaky maji i lepsi schopnost tlumeni vibraci. Jadro byva z hrubsiho zrna a povrch z jemnejsiho. Pokud se podari ho zlomit je ten rozdil videt i okem.zverodoktor píše: ↑27. 6. 2026, 6:52 Ospravedlňujem sa, vidím že mojou kuchynskou terminológiou som sa netrafil do toho, čo som chcel povedať. Doteraz som žil v tom, že pevnosť a tuhosť sú prakticky synonymá, ďakujem za vyvedenie z omylu. Každopádne som chcel povedať , že pri použití držiaku fí 6 ktorého telo je zo slinutého karbidu vyrobím na MN80 presnejšiu dieru z lepším povrchom ako keď použijem za rovnakých podmienok čierny oceľový držiak .
To nebylo prani !
Ja viem že nie
. Ja mám ten TK držiak od Číňania, bohvie či aj ten má vrstvenú štruktúru. Každopádne ja som s ním spokojný. Ak by sa predsalen zadarilo, dám vedieť ako vyzerá lom.To se nemusis omlouvat. Rozdil mezi pevnosti a pruznosti nechape i rada vystudovanych strojaru, prestoze se ty klicove predmety jmenuji "Pruznost a pevnost"zverodoktor píše: ↑27. 6. 2026, 6:52 Ospravedlňujem sa, vidím že mojou kuchynskou terminológiou som sa netrafil do toho, čo som chcel povedať. Doteraz som žil v tom, že pevnosť a tuhosť sú prakticky synonymá, ďakujem za vyvedenie z omylu...
Takze to neni zjevne zadna ostuda. Ale je to s podivem, nas kdysi vyhazovali od zkousek pri spatnem urceni tenzoru napjatosti, nebo spatne binormale na skorepine a dnes chybi masivne i zaklady. 
